Kdo je víc? Mrtvý horolezec nebo pes?

To je ale nesmyslná otázka, že? Ale přesně v tomto duchu se už několik hodin diskutuje u článku, který se dnes objevil na hlavní straně Idnes - jakýsi muž hodil z pražského Nuseláku 2 pejsky, zřejmě po hádce s přítelkyní. Nechybí otřesné fotky mrtvolek, z nichž ještě teče krev na chodník....

No a pár chytráků ihned cítí potřebu projevit veřejně svůj "ostrovtip" - nechápu, proč zrovna u tématu SMRT. Byť je to smrt psí, pořád to přece byli živí tvorové, ne? S někým žili, někdo je měl rád (možná až moc - žeby jejich panička, na což páníček žárlil..? kdo ví), staral se o ně, někomu konkrétnímu z jejich smrti musí být třeba i dost hrozně. Nám, kteří máme pro čtvernohé živé tvory slabost, je z toho docela hodně smutno - a to jsme je nijak neznali. Jen víme, jak třeba zabolí, když milované zvíře má nějaké zdravotní potíže, anebo dokonce přímo opustí tento svět. Že takový "člen rodiny" (pro někoho hodně nepochopitelná záležitost) může chybět, a jak! To, že mám ráda zvířata (a samozřejmě nejvíc ty vlastní), ale neznamená, že mám problémy se vztahy s lidmi - rovnou upozorňuji, že mám velmi šťastné manželství a dobré přátele (to říkám pro ty, kteří automaticky každého, kdo má třeba rád svého psa, odsoudí, že mu to neklape s lidmi).

Ovšem pár internetových "siláků" se hned musí ukázat a snaží se dělat honem rychle srandičky z tématu, které veselé opravdu není ani za mák. Kdo jsou tihle rádobyvtipálci, kteří machrují se slovíčky, jako "létající psi" a předhánějí se, kdo situaci více zesměšní? Jsou to nedorostlí puberťáci, vyžívající se v tom, že spustí lavinu nadávek těch rozumějších na svou adresu? Nebo jsou to naopak zapšklí postarší pánové, mající problém s lidmi (zejména druhým pohlavím), a tak hledají uspokojení v tom, že ublíží (aspoň "na papíře") někomu jinému (kdo má třeba rád zvířata a takovéto zesměšování mrtvých pejsků nenese zrovna lehce)?

Proč někteří mají potřebu si z jiného neštěstí dělat bohapustou srandu (tedy, dle nich srandu - ty jejich proklamace nejsou vtipné ani co by se za nehet vešlo)? Nabízí se okamžité srovnání se zvířaty (protože právě oni tak rádi zdůrazňují, že "čokl nemá žádnou cenu proti člověku)  - ještě jsem neviděla, že by nějaké zvíře mělo radost z toho, že jiné se trápí nebo umřelo.

Patřím k těm, kteří nepovažují automaticky zvíře za méně cenné. Vždy k tomu uvádím konkrétní příklad: kočka/pes, která/ý doma dělá své rodině radost (jakýkoliv takový tvor!), je podle mě podstatně cennější, než bezcitný vrah Novák, který mučil a zabil toho malýho Jakuba...

A proč ti horolezci v nadpisu mé úvahy? No protože se už ve zmíněné diskusi našli i mravokárci, kteří kritizovali, že v diskusi pod příspěvkem o zemřelých 11 horolezcích na K2 není skoro nikdo, ale o mrtvých psech se diskutuje živě. Chápete někdo tuhle logiku? Chtějí snad nějak nařídit (uzákonit?), kde všude se má diskutovat, a kde ne? Které téma je a které není hodno diskuse???

Proto říkám: kéžby se lidi k sobě chovali jako zvířata! Ubylo by např. nesmyslných vražd z pomsty, kvůli majetku, penězům a bůhví čemu ještě...! Na světě by hned bylo mnohem líp :o)

Přeju všem krásný den :o)